Baví mě, že mám jako frontend engineer blízko k designu: rozhovor s coworkerem Vojtou

Vojta do našeho coworku dochází už dva roky. Přečtěte si, na čem pracuje a proč ho z Berlína dovedly kroky až do Lipo.ink.

Vojto, představ se nám, čemu se teď profesně věnuješ?

Jsem frontend engineer, tedy programátor. To znamená, že řeším, jak se třeba jednotlivé věci na webové stránce chovají a jak vypadají. Pracuju pro startup v Berlíně. Vyvíjíme platformu pro automatizované chatboty – třeba na Whatsappu.

Co to znamená?

Když třeba firmě, která prodává boty, na Whatsapp napíšete, že chcete růžové tenisky, chatbot váš požadavek zchroustá a pošle vám odkaz na tenisky, který vás přesměruje do e-shopu. Firmy to využívají hlavně pro často kladené dotazy, aby se jim nemuseli věnovat reální lidé.

V Berlíně jsi dřív bydlel. Docházel jsi tam do nějakého coworku, nebo jsi pracoval přímo v kanceláři firmy?

Bydlel jsem tam dva roky a docházel jsem do kanceláře firmy. Když jsme se přestěhovali zpátky do Česka, tak jsem si nejdřív našel kancelář napůl s kolegou, ale po čase jsem tam byl sám a už to nebylo ono. No a dávno před tím jsem byl s kamarádem na podnikatelské ambulanci v Lipo.ink, ohledně jednoho našeho nápadu, takže jsem o coworku tady věděl. Tak jsem si našel místo v Lipo.ink. A jsem tu už dva roky.

Navštívil jsi někdy berlínský cowork? 

V době, kdy jsem do té berlínské firmy jel na pohovor, sídlila právě v coworkingovém centru. Ale můj první den nástupu do práce byl zároveň dnem, kdy se firma přestěhovala do vlastního, takže jsem si to tam nezažil. Ale pamatuju si, že to tam bylo pěkný, byla tam taková živá recepce jako tady. Jen tam neměli fotbálek. A s rozdílem, že tam stojí vstup od nějakých 35 EUR.

Co tě na tvé práci nejvíc baví?

Ten frontend vývoj mě baví, protože vidím výsledek své práce. Baví mě, že mám blízko k designu – hodně komunikuju s designéry, můžu ten výsledek i nějakým způsobem ovlivnit. A baví mě řešit použitelnost těch věcí. 

A jak ses k tomu dostal, k té práci? 

Omylem. 

Prostě jsi udělal školu, podal někam životopis a bylo? 

No, vlastně jo, a pak už se to vezlo, moc jsem nad tím neměl kontrolu. Do Berlína jsme se stěhovali s mojí tehdy ještě přítelkyní, která tam jela na erasmus. Pro ní tam byla univerzita, na které se mluví německy, a pro mě zase spoustu startupů, které hledaly vývojáře.

A proč radši chodíš sem, než abys pracoval doma, nebo třeba v kavárně? 

Dobrá otázka. Kavárna nepřichází v úvahu, nárazově to je super, ale tady mám svůj stůl, svoje monitory, židli, mám každodenní rituál odchodu z domu a tím si odděluji práci a osobní život doma. Umím se tady lépe soustředit, za pandemie jsem zkoušel asi dva měsíce pracovat jen doma a vůbec mi to nevyhovovalo. A je tady super komunita, parádní akce. Chodím sem už dva roky, to prostě o něčem vypovídá. 

Vojto, díky za rozhovor. Ať se ti dál daří. Dáme fotbálek?

13.03.2025