O nás

Začátky v byznysu jsou tvrdé, stejně tak měnit zajeté zvyklosti v podnikání. Půjdeme do toho s vámi!

Naše plány jsou velké. Počítají mimo jiné s tím, že už v roce 2020 nabídneme vám a vašim nápadům přes 3500 m2 v nově revitalizované budově v centru Liberce. Tento prostor vznikne v bývalé budově Výzkumného ústavu textilních strojů, tzv. budově D vedle krajského úřadu.

Zatím jsme na začátku (oficiální spuštění projektu proběhlo v listopadu 2017), a sami jsme takovým start-upem se vším všudy. Rosteme a učíme se za pochodu. Máme radost z velkých i malých úspěchů – a především z široké podpory našeho záměru v prostředí byznysu, vědy a výzkumu i veřejné správy Libereckého kraje.

 

Projekt „Inovační centrum - Podnikatelský inkubátor Libereckého kraje“
Smyslem projektu IC-PILK je vybudovat v kraji specializovanou regionálně orientovanou infrastrukturu pro rozvoj prostředí stimulujícího podnikavost, kreativitu, vznik nových podniků orientovaných na vyšší přidanou hodnotu a postavených na místním know-how, práci s talenty, apod. Tento typ infrastruktury dosud v Libereckém kraji (dále LK) chyběl.
Cílem tohoto projektu je vybudovat kamenný inkubátor v prostorách budovy D. Konkrétně se jedná o rekonstrukci budovy spočívající v obnově střešního pláště, zateplení objektu, realizaci terasy (v místě skladů, které budou zdemolovány), úpravy inženýrských sítí a rozvodů vně i uvnitř objektu, úpravy energocentra, vybudování zdroje chladu a trafostanice, vnitřní rekonstrukce (vytvoření mezipatra, úprava příček, nosných i nenosných konstrukcí, konstrukce a zateplení podlahy, výměna oken a dveří, úpravy příček, nátěry, malby, obklady, úpravy stropní konstrukce apod.). Součástí stavebních prací je i technologické vybavení serveroven (1 pro inkubátor, 1 pro zbytek budovy D), nutné související elektrovybavení (kamerový systém, docházkový systém, apod.) a technologické vybavení prostorů jídelny. V případě úspěšného dokončení projektu, bude Lipo.ink přestěhován do zrekonstruovaných prostorů
Celkové výdaje projektu předpokládáme ve výši 349.555.792,16 Kč, podíl případné dotace z EU do výše 54.473.523,47 Kč. Zbylé výdaje bude hradit Liberecký kraj ze svého rozpočtu.
Projekt bude v případě schválení žádosti o podporu spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Integrovaného regionálního operačního programu.

Příběh

Rozbaleno v Lipo.ink: Silcocell

Rozbaleno v Lipo.ink: Silcocell

Silcocell –  technologie, která léčí rány i planetu

Představte si, že dokážete chytře využít odpad, kterého se na světě vyhodí nebo spálí desítky milionů tun. Z rýžových slupek oddělíte látky, které pomáhají hojit rány, zlepšit kvalitu pleti i kloubů, a výrobní proces přitom nepoškozuje životní prostředí. Navíc zajistí práci lidem v málo rozvinutých částech světa. Tuto představu naplňuje Silcocell, převratná technologie, která vznikla v liberecké firmě Cersum.

Cersum se zabývá různými projekty na zakázku, nejčastěji v oblasti automatizace výroby. Kromě toho ovšem její zakladatelé Petr Kužel a Jan Tůma rozvíjejí své vlastní nápady, jako právě Silcocell. Název vznikl spojením anglických slov silicon a cellulose, tedy křemík a celulóza, protože tyto látky se z rýžových slupek extrahují. Při vývoji nové metody ale zdaleka nebylo cílem jen získávat výsledné produkty, jakkoli jsou cenné pro využití v lékařství a v kosmetice. Autoři si od začátku přáli najít takový způsob výroby, kdy se budou látky extrahovat za pomoci přírodních procesů bez škod na životním prostředí a s nízkými nároky na energie. Pokud se liberecká technologie rozšíří, ubude provozů, které křemík, respektive oxid křemíku louhují pomocí agresivních chemikálií. Nebude také nutné tolik rýžových slupek spalovat a do ovzduší se vypustí méně nezdravých splodin včetně CO2. Oxid křemíku od Silcocell má navíc proti synteticky vyráběnému několik výhod. Částice jsou v nanostruktuře, přírodního původu a jsou i extrahované přírodní cestou. Díky tomu je dokáže lidský organismus lépe absorbovat a využít. To platí i pro Silcocell celulózová vlákna. Obě látky mají ohromnou škálu využití. Dají se z nich vyrábět vstřebatelné obvazy podporující hojení popálenin a ran, dále potravinové doplňky pro lepší vlasy, pokožku i klouby a jsou surovinou pro kosmetické přípravky. 

Silcocell si nyní hledá své zákazníky především z oblasti farmacie a cílem je i první zpracovatelský závod v sousedství rýžových polí. V tom nyní tvůrcům pomáhá Lipo.ink.

Vaše technologie spojuje několik nesmírně užitečných věcí. Jak vás to celé napadlo? Byla na prvním místě snaha získávat křemík nebo zpracovat nadbytečný odpad? 

Obojí zároveň. Vzniklo to naráz a trochu náhodou. Naší vášní s kolegou Tůmou je sice vymýšlení nových věcí, ale v tomto případě to nebylo tak, že bychom si sedli a přemýšleli nad novým zlepšovákem nebo vynálezem. Hledali jsme posilu pro zákaznické projekty. Na pohovor přišla absolventka TUL, která se ve své diplomové práci zabývala křemíkem. Popisovala využití křemíku a porovnávala jeho obsah v různých plodinách a popisovala různé technologie na jeho získávání. To mě zaujalo. Když jsem četl, jak barbarské je průmyslové získávání křemíku, začal jsem dumat nad tím, jestli by to nešlo přírodní cestou. Také jsem viděl potenciál v rýžových slupkách jako výchozí surovině. Rýže je druhou nejpěstovanější plodinou na Zemi, ročně se jí vypěstuje 800 milionů tun a slupek zbyde 100 milionů tun. Většina slupek se buď spaluje, nebo vyhazuje do moře a znehodnocují se při tom drahocenné látky. Od těchto myšlenek byl už jen krok ke spuštění vývoje. 

Co takový vývoj obnáší? 

Je to v podstatě hledání receptury. Vezmete suroviny, o kterých se domníváte, že splní váš cíl extrahovat z rýžových slupek oxid křemíku. Pak hledáte způsob, jak to udělat jinak, než se to dělalo dosud za pomoci silných kyselin a za vysokého tlaku, což je velmi energeticky náročná cesta, které jsme se chtěli vyhnout. Měli jsme štěstí, že jsme hned na začátku dostali ten správný nápad. 

Jaký? 

To nemůžu prozradit, musím chránit naše výrobní tajemství. Ale je zajímavé, jak mohou být některé věci jednoduché. Samotné nás překvapilo, že to ještě nikoho před námi nenapadlo. Každopádně to byl jen začátek. Následovala víc než dvouletá mravenčí práce. Stále měníte poměr složek a hledáte ten nejlepší. Zkoušíte další přídavné látky a měníte parametry jako například teplotu, abyste udělali proces co nejefektivnější. Každý nápad, každou hypotézu musíte ověřit. Když se dostanete do bodu, že něco umíte v malém množství v laboratoři, je potřeba přejít do další fáze a zkusit to v průmyslovém měřítku. Čili musíte postavit aspoň nějaký malý provoz a opět všechno testovat. 

Jak takový provoz vypadá?

Jsou tam různé kádě na vstupní surovinu, extrahované látky i odpad, nádoby na zrání, přečerpávací jednotky. Vypadá to podobně jako v pivovaru. Vývoj ale není jen hledání nejvhodnějšího způsobu extrakce. Přemýšlíme samozřejmě nad tím, jak to dělat v reálných podmínkách. Rýžové slupky jsou velmi objemný odpad, a aby jejich ekologické zpracování mělo smysl, není možné slupky někam převážet. Také jsme chtěli naše produkty v BIO kvalitě, a na to potřebujeme slupky z rýže pěstované na terasových polích, obdělávaných ručně. Průmyslově pěstovaná rýže totiž obsahuje arsen z umělých hnojiv. Bylo tedy potřeba vymyslet, jak slupky zpracovávat blízko rýžových polí. V praxi to má vypadat tak, že přímo ve vesnicích se slupky nahrubo semelou, aby se zmenšil jejich objem pro přepravu do malých továren, kde by se už získávaly oxid křemíku a celulóza. Typická hala by měla rozlohu 1000 m2, což je třeba velikost prodejen Penny market nebo Lidl. Právě na tak velký provoz máme připravený projekt.

Pojďme ještě k samotným výstupním produktům Silcocell oxidu křemíku a celulózovým vláknům. K čemu se dají využít? 

Jsou to úžasné látky pro lidské zdraví. Křemík je velmi důležitý prvek pro působení vápníku v těle, podporuje tvorbu kolagenu, a tedy i hojení. Křemík můžete v lékařství, kosmetice a ve farmacii využít mnoha způsoby. Můžete z něj vyrobit pleťové krémy i potravinové doplňky proti lámavosti nehtů a vlasů. Náš oxid křemíku je navíc v nano struktuře, a je proto vhodný pro tkáňové inženýrství. Fantastické je, že obě látky můžou fungovat ve spojení a dochází k synergii jejich účinků. Celulózová vlákna získaná našim způsobem jsou jemná a vysoce homogenní, tedy přibližně stejně velká. Díky tomu jsou ideální pro materiál pro krytí popálenin a velkých nebo chronických ran. Obvazy jsou vstřebatelné lidským organismem. Prostě je vrstvíte na sebe, aniž by se musela bolestivě odstraňovat stará vrstva a porušovat čerstvě zhojená tkáň. I při hojení jizev je užitečné obě látky kombinovat. Oxid křemíku podpoří hojení a celulózové nanočástice mechanicky obrušují a zjemňují jizvu. 

Jak došlo k vaší spolupráci s Lipo.ink? 

Kdysi mě kontaktoval Antonín Ferdan a představil mi činnost inkubátoru. Bylo to v době, kdy jsme Silcocell ještě zdaleka neměli vyvinutý. Nemám moc důvěry k různým konzultačním firmám, ale pan Ferdan mě velice zaujal svojí osobností a od té doby jsem o něm a o Lipo.ink věděl. Pak utekly možná až dva roky a my se dostali do momentu, kdy se potřebujeme propojit s budoucími zákazníky a také hledáme strategického partnera, abychom naši technologii mohli dál vylepšovat a postavit pilotní fabriku. Pro tyto kroky by se nám hodila nějaká podpora. Takže jsem se obrátil na pana Ferdana a po několika úvodních schůzkách s ním a s Philippem Rodenem jsme se dohodli na inkubaci. 

Co jste si určili jako cíl? 

Směřujeme k tomu, abychom dokázali přesvědčit potenciální investory, že Silcocell je skvělý projekt, do kterého má smysl investovat a potřebujeme se na vstup strategického partnera prakticky připravit. 

Jak vám v tom Lipo.ink pomáhá? 

Tenhle rozhovor děláme v době, kdy od začátku inkubace proběhly dvě tři schůzky. Vznikly na nich naprosto konkrétní seznamy věcí, které je třeba udělat. Například musíme založit novou firmu, která se bude věnovat výhradně technologii Silcocell. Musí mít takovou strukturu a společenskou smlouvu, která vstup investora umožní. Vytváříme třeba i kvalitní vizuální stránku projektu včetně webových stránek. 

Mimo to si už od prvních setkání cením způsobu, jakým o projektu diskutujeme. Oba pánové se moc hezky ptají. Jejich otázky dokážou člověka vytrhnout z přemýšlení nad detaily a nutí ho zabývat se tím, kam chce směřovat, a určit si, jaké kroky podniknout. Během krátké doby jsem si utřídil mnoho myšlenek. Dalším plusem je, že mi naplánované schůzky a stanovené úkoly nedovolí polevit. V Cersum jsme teď vytížení několika náročnými zákaznickými projekty a je snadné nechat se jimi spolknout. Od začátku inkubace si ale prostě musím najít čas na Silcocell a posouvat tento projekt dál. 

Co budete dělat potom, až dosáhnete toho, co jste si stanovili? 

Přál bych si, abychom v Cersum mohli v budoucnu upřednostnit vlastní vývoj před projekty na zakázku. Nesmírně nás baví vymýšlet a vyvíjet nové věci týkající se především zdraví a věřím, že přijdeme ještě na spoustu zajímavých nápadů z různých oblastí. 


Očima Antonína:

Z původního záměru oslovit firmu Cersum programem PlatInn sešlo, protože bylo od počátku jasné, že taková kreativita, nápady a tah na branku mají daleko vyšší potenciál. S panem Kuželem jsme po 2 roky byli v kontaktu, což umožnilo zajištění dostatečné ochrany finálního produktu a prostor pro jeho další rozvoj. Až se podaří zainvestovat vznik této technologie, pomůže firma Silcocell nejen tomu, aby se z odpadu stal léčivý přípravek, ale i k tomu, že se uvolní ruce pro další nápady majitelů firmy Cersum. Otázkou není kdy, ani zda, otázkou je pouze to, kde bude technologie využívána jako první.

Kontakty

U Jezu 525/4

460 01 Liberec

Česká republika