Rozbaleno v Lipo.ink: Black Mountain

Sukně, které mohou Liberci vrátit lesk textilního města

Black Mountain je oděvní značka z Liberce, jejíž obliba dávno překročila hranice kraje. Oblečení od Black Mountain je typické originálními výšivkami a tisky a v posledních letech i látkami, které navrhuje zakladatelka Lucie Erin Laštůvková. Vlajkovou lodí firmy jsou sukně. V nabídce jich je nyní 500 druhů a vzorů. V Black Mountain šijí ale i bundy, mikiny, vesty nebo pánská trička. Některé kousky vznikají v limitovaných edicích a milovnice značky někdy za starší sukni neváhají zaplatit vyšší cenu, než za jakou se prodávají nové. 

Svou firmu Lucie zakládala ve 24 letech, v době, kdy v Česku krachovaly zavedené oděvní firmy jako OP Prostějov a oblečení se nakupovalo hlavně v obchůdcích s levnou nekvalitní módou. Vzdorovala tehdejšímu rozšířenému předsudku, že oděvnictvím se nedá uživit. Odvaha se jí vyplatila. Dnes zaměstnává 25 stálých zaměstnanců a 20 brigádníků, má kamenné obchody ve třech městech a další dva se chystá otevřít. K tomu je spokojená v soukromí a v práci se věnuje činnostem, které ji baví. 

Nebylo to tak ale vždycky. Jako většina podnikatelů se Lucie v minulosti ocitala i v méně šťastných obdobích. Sice se nikdy nepotýkala s nezájmem o své výrobky, ale růst firmy jí zaměstnával víc, než chtěla a odváděl od toho, co dělá značku značkou – navrhování originálního oblečení. Na tom, že je dnes všechno, jak má být, má svůj podíl Lipo.ink.

Co vás přivedlo k založení vlastní firmy? 

V mých prvních zaměstnáních mi chyběla vlastní realizace. Mám vystudovanou textilní školu a právě oblečení považuji za krásný způsob jak se vyjádřit. Oblečení je možnost vyjádření i pro ty, kteří ho nosí. Když někoho nového potkáte, řekne mu to, co máte na sobě, o vás víc než první slova.Já své věci zdobím určitými prvky, výšivkami, malbami a zákaznice si z té škály motivů může vybrat něco, co ji nejvíce vystihuje. 

Jaké byly nejobtížnější momenty vašeho podnikání? 

Vyloženě snadný nebyl už samotný začátek. Studovala jsem v letech 2002 – 2006 a neustále kolem sebe slýchala, že textilem se nedá uživit. O samostatném podnikání ve svém oboru jsem proto nejdřív ani nepřemýšlela. Pracovala jsem v marketingu nebo v personální agentuře. K oděvům mě to ale táhlo, ostatně už babička měla za první republiky obchod s látkami a já vyrůstala mezi spoustou látek a knoflíků. Takže jsem po večerech šila pro radost, pro sebe a své známé. Jednou jsem zkusila nějaké věci vystavit na Fleru. Zboží se hned prodalo, tak jsem našila další a jen co bylo všechno pryč, lidi už se ptali, jestli ještě bude to a ono. Pak skončila firma, kde jsem pracovala, a já stála před rozhodnutím, jestli si hledat jiné zaměstnání nebo zkusit šít na plný úvazek a osamostatnit se. 

Dnes je jasné, jak to dopadlo, začala jste se naplno věnovat oděvní tvorbě. Co vám k tomu rozhodnutí pomohlo? 

Částečně k tomu přispěla doba. Měnilo se smýšlení lidí, čemuž podle mě hodně napomohl Fler. Ukázal, že ručně vyráběné věci tady mají prostor. Lidé už při nákupu neviděli jen kus oblečení, ale ptali se, kdo ho vyrobil, odkud výrobce je, rádi znali člověka, který ho vymyslel a ušil. Hodně mě podpořil tehdejší přítel, dnes už manžel. Řekl, že zkusit se má všechno. Pronajala jsem si tedy prostor a od rána do večera šila, balila a odesílala zboží. Poměrně brzo bylo jasné, že potřebuju někoho k sobě, ale byl pro mě obtížný krok někoho zaměstnat. Nebyla jsem si jistá, jestli poptávka po mých věcech vydrží, a tak jsem v podstatě rozvoj firmy brzdila. 

Po jak dlouhé době jste se odhodlala někoho přijmout? 

Asi po třech letech. Měla jsem stálejší brigádnici Nikču, a sedly jsme si tak, že jsem ji v roce 2015 zaměstnala. Věnovala se komunikaci se zákaznicemi, připravovala balíčky, a já zas mohla jen tvořit. Byl to zlomový okamžik. Od chvíle, kdy jsme podepsaly smlouvu, jsem ztratila obavy přibrat další zaměstnance a vedlo to k tomu, že nás je dnes 25.  

A v roce 2016 jste otevřela kamenný obchod v Liberci. 

Ano. Byla to neuvěřitelná doba. Už před otevřením obchodu poptávka neustále rostla. Zažili jsme několikrát, že jsme měli vyprodané úplně všechno. Přijala jsem švadleny, abychom mohli rozšířit výrobu a po otevření libereckého obchodu se zájem zvedl ještě víc, protože začaly chodit zákaznice, které nás do té doby neznaly. Opět jsem nabírala zaměstnance, abychom pokryli i ty funkční stránky. Když se ohlížím zpět, vůbec nechápu, co jsme všechno zvládali. Ten samý rok jsme se zasnoubili s přítelem, plánovali svatbu, stěhovali. Podle mě byl ten rok určující pro to, kde jsme teď, protože jsme se firmě hodně věnovali. Vznikl základ našeho týmu a nejspíš i identita firmy, to jak nás zákaznice vnímají. Zdaleka už pro ně nejsme jen výrobci textilu. Ženám se díky nám vrací sebevědomí, protože se v našem oblečení našly, vidí se jinak, než dřív. 

Také kolem vás vzniká skupina myšlenkově spřízněných lidí. Když se potkají ženy v sukni od vás, nežárlí, ale dají se do řeči. Na facebooku existují skupiny, kde si ženy vyměňují nebo nabízejí k prodeji starší kousky od Black Mountain. Přicházejí se tam pochlubit, co si nového koupily, kam to nosí. To je vaše aktivita? 

Právě že ne, skupiny vznikly spontánně. Pro zákaznice je to možnost komunikovat o našich produktech, navazují tam i přátelství, která by jinak nevznikla. Hezky to bylo vidět na jaře, když vrcholila koronavirová krize. Členky se tam povzbuzovaly, nacházely uvolnění, vtipkovaly. Tyhle skupiny jsou navíc pro nás výborný zdroj zpětné vazby. Třeba hned víme, že nějaký střih perfektně nesedí nebo je nějaký problém s materiálem. I když máme ověřené dodavatele, tak se prostě může stát, že přijde látka, která žmolkovatí, což nezjistíte dřív, než, když se oblečení nosí.  Díky diskusím zákaznic můžeme okamžitě reagovat, například upozornit na nějakou vadu dřív, než se projeví, dát ještě neprodané zboží v e-shopu do slevy, nabídnout výměnu. 

Pomoc v pravou chvíli

Všechno to vypadá idylicky, jakou roli v tom hraje spolupráce s Lipo.ink? 

Podstatnou. První roky jsem si se vším poradila sama, ale jak firma rostla, bylo pořád víc a víc provozních věcí. Otevřeli jsme obchody v Praze a Hradci Králové, narodil se mi syn. Chtěla jsem se mu věnovat a zároveň jsem nechtěla zanedbávat firmu, abych zajistila nějakou stabilitu. Byla jsem zavalená administrativou, chyběl mi čas na tvorbu. Cítila jsem, že by se mi hodila nějaká pomoc, ale nevěděla jsem jaká. Ani jsem netušila, že tady funguje něco jako Lipo.ink. Pak mi jednoho dne zavolal Antonín Ferdan, řekl, že se o nás dověděl a že právě Lipo.ink otvírá program PlatInn pro už zavedené podnikatele. Ptal se, jestli nepotřebujeme v něčem podpořit. 

Co vám v Lipo.ink nabídli? 

V první řadě pomoc při identifikaci našich problémů. Sama jsem neuměla pojmenovat, co vlastně potřebuji. Stanovili jsme společně konkrétní cíle. Jedním bylo, aby se mi uvolnily ruce na navrhování. Pak mi nabídli konzultace s mentorkou. Ze dvou zkušených lidí jsem si vybrala Katarínu Morvai, která dříve pracovala mimo jiné jako manažerka marketingu ve vydavatelství časopisů a novin Ringier nebo ředitelka atelierů Bonton. Začaly jsme spolupracovat v lednu 2019 a jsem za to moc šťastná, protože mi to opravdu moc pomohlo. Je skvělé mít vedle sebe někoho, kdo má tak bohaté zkušenosti. Učí mě, jak optimalizovat činnosti ve firmě a jak to dělat správně. 

Jak konkrétně mentoring probíhá?

Katarína hodně poslouchá a ve správný moment mi nabídne pohled na mou firmu zvenčí, z jiného úhlu. Naznačí mi možnosti řešení, které by mě nenapadly. Přitom mě nikam netlačí, je nesmírně empatická, naprosto respektuje mé podnikání. Být s Katarínou v kontaktu mi přijde natolik užitečné, že jí jako konzultantku využívám i po skončení programu PlatInn. Ani s Lipo.ink jsme nepřerušili kontakt. Když potřebuji s něčím poradit, obrátím se na ně a obvykle z toho vzejde dobré řešení.  Naposledy se to stalo, když jsem potřebovala najít novou stříhárnu. 

Můžete srovnat dobu před vstupem do PlatInn a teď? 

Je to rozdíl v mnoha ohledech. Přijali jsme další zaměstnance, přičemž mi v Lipo.ink pomohli dobře definovat, jaká pracovní místa vytvořit, co přinese firmě největší užitek. Celkově mi to pomohlo zvládnout převratnou dobu, na kterou bych sama možná nestačila. Naučila jsem se vidět nové potřeby firmy a soustředit se i na vzdálenější budoucnost. 

Jaká je? 

Ty opravdu dlouhodobé plány si nechám pro sebe. V dohledné době chceme otevřít další dva kamenné obchody. Vybíráme lokalitu, váháme mezi Plzní a Brnem a Ostravou. Chceme mít obchody tam, kde to má pro naši klientelu největší smysl. 

Kdo je Katarína Morvai

Katarína Morvai je jednou z velmi zajímavých expertek programu PlatInn, která pomáhá nejen v Libereckém kraji, ale po celé České republice. Dovednosti a schopnosti nabyté během 15 let ve vedení firmy Bonton umí přetavit do efektivního poradenství. Mezi její silné stránky rozhodně patří řízení lidí, restrukturalizace firmy a nastavování firemních procesů. Je to jedna z expertek, u kterých víte, že majitelům firem dokáže významně pomoci v tom, aby se z operativního řízení dostali na úroveň strategického řízení, a tím dokázali posunout kvalitu i kvantitu svého podnikání na vyšší úroveň.

Black Mountain očima Antonína Ferdana

Po prvním setkání s Lucií bylo jasné, že jsme narazili na velmi zajímavou osobnost s firmou, která může vrátit Liberci lesk textilního města. Lucii se podařilo vystavět značku a firmu s rozvinutým sekundárním trhem vlastních produktů, což se v Česku podařilo opravdu málokomu. A co víc, lidskost, s jakou řídí firmu, lze jen obdivovat a Lucii přát, aby se její společnost otevřela dalším trhům za hranicemi České republiky. 

05.08.2020