FuckUp Night Liberec Vol. I

FuckUp Nights je série pravidelných setkání, během kterých známé osobnosti mluví nikoli o svých úspěších, ale naopak o věcech, co se zrovna dvakrát nepovedly. Jedná se o celosvětové hnutí s původem v Mexiku, kde se v roce 2013 první FuckUp Night uskutečnila. Dnes se koná každý měsíc ve více než 130 městech světa. Setkání mají za cíl především oslavit neúspěch, jakožto zcela přirozenou a přínosnou součást lidského života. Z neúspěchu je třeba se poučit a nechat si jím rozšířit obzory.

První na řadě se svým vyprávěním byla Anička Marešová, mladá designérka, která se od navrhování tramvaje dostala až k erotickým pomůckám pro ženy, na kterých pracovala ve své diplomové práci a Whoop.de.doo si získalo mnoho pozornosti od odborné i laické veřejnosti. Nedávno založila vlastní studio Anna Maresova Designers a dostala se zpět k tramvaji, kterou navrhuje pro Dopravní podnik města Prahy. Anička vyprávěla hlavně o problémech s investory a o tom, jaké je to mít zákazníky a objednávky a nemít výrobky.

Druhým speakerem byl Patrik Procházka. Patrik je i přes svůj hendikep vozíčkáře jedním z nejšťastnějích a nejusměvavějších lidí, co můžete potkat. Ale také to neměl vždy jednoduché. Jeho rodiče se za každou cenu snažili, aby byl "normální" a chodil. Nakonec Patrik přijal svoje postižení jako svoji výhodu a často se směje, že si prostě sebou jen všude vozí židli :) Vystudoval v USA psychologii, procestoval půlku světa a nyní živí jako psycholog, kouč a rozvojový poradce. Radí lidem, že by neměli zapomínat žít a radovat se ze všeho co je potká. Založil také iniciativu Výjimeční lidé.

Alan Fabik se ujal slova jako třetí a nezapřel v sobě komediální talent. Však se také chtěl stát stand-up komikem. Alan si prošel bohatou kariérou- například několik let působil jako ochodní ředitel Jablotron Alarms nebo řídil projekty v Jablotron Projects. Nakonec se rozhodl spolu se svými kolegy založit firmu Hardwario, která se zabývý IoT ( internetem věcí). Jejich projekt Big Clown získává nejen fanoušky a zákazníky, ale i ocenění (momentálně je ve finále soutěže Nápad roku). Alan nás ale pobavil hlavně svými počátky podnikání, kdy se po revoluci rozhodl s kolegou zaplavit Československo toaletními mýdly a záměr nedopadl úplně dobře. Momentálně je se svojí firmou Harwario inkubován u nás v Lipo.ink a jejich cílem je proniknout na další trhy.

Jako další se o své fuckupy podělili Mjölk architekti. Jan Mach, Jan Vondrák a Lukáš Holub si splnili svůj sen ze studií a ihned po ukončení školy založili architektonické studio. Během několika let si v Liberci vybudovali skvělé jméno a nejsou za tím jen jejich úspěšné projekty, ale i jejich činnost pro libereckou veřejnost. Organizují kino na Pražské ulici KI-NO, které oživuje dnes trochu vylidněné centrum. Pořádají dálkové běhy Divočina a další. Právě za tyto aktivity byli letos nominováni na cenu Via Bona nadace Via, která oceňuje osoby a firmy, které se aktivně podílí na rozvoji života kolem sebe. Mjölk vyprávěli o tom, jaké to je, když vám práce doslova shoří během obědové pauzy, nebo že ne vždy platí, že víc hlav, víc ví.

Posledním řečníkem byl Vítek Zach z Liberce. Před několika lety se svojí maminkou navštívil v rámci dovolené v Thajsku salón s rybičkami Garra Rufa (rybičky, které okusují kůži). V tu dobu se osmnáctiletý student a paní téměř v důchodovém věku rozhodli založit firmu a jako první do České republiky tyto rybičky dovézt. Přes mnoho počátečních problému se z Garra Relax stala prosperující firma. Vítek vyprávěl hlavně o vlastní naivitě  a očekáváních na začátku podnikání.

Děkujeme Tomáši Studeníkovi za skvělé moderování, všem speakerům za jejich projevy, Výzkumáku za super prostory a všem návštěvníkům, že přišli :)

29.05.2018